pondělí 13. září 2010

Temný anděl

KNIHA
Autor: Mika Waltari
Originální název: Nuori Johannes


Mika Waltari patří k mým nejoblíbenějším autorům. Je to dáno hlavně tím, že myslí jako já, klade si stejné otázky jako já a hledá na ně stejné odpovědi jako já...

V jeho dílech postavy žijí obvykle v pohnutých dobách a potkávají známé osobnosti a to nejenom slavné panovníky, ale také třeba filozofy. V knize Temný Anděl je to mimo jiné třeba filozof Mikuláš Kusánský, který tam dokonce vysvětluje principy jeho myšlenky o jednotě protikladů.

I sám Waltari se pouští do filozofických úvah, i když je přednáší tak, aby byly pochopitelné i pro obyčejného člověka. Třeba teď při čtení mě dostala jeho myšlenka: "Láska, vědění a Bůh jsou pro mě stále nedosažitelné, neboť se odmítám spokojovat jen s tím, po čem touží ostatní." (v knize strana 170) Tahle věta mě uchvátila i prooto, že dokonale parafrázuje můj nynější stav mysli. Nevím co chci, nevím kam směřuju, nevím v co věřím, jen vím, že nechci zkončit jako ostatní....

Další téma které se tam často objevuje je smrt. Tohle už mě sice nedostává tak moc jako před 8mi lety, kdy jsem tuto knohu četla poprvé, ale stále při jeho myšlenkách mrazí v zádech. Je děsivé, jak smrt straší všude, jak mu kazí každičkou radost a jak neustále připomíná, že vše je pomíjivé...

A ke každému románu, který mne zaujme i ráda zjišťuju pozadí jeho vzniku. Napoví mi to hodně i tom, co asi vedlo autora k jeho způsobu uvažovaní a stvoření daného díla. Takže kromě knížky jsem si přečetla i předmluvu překladatelky:

Román Temný anděl (v originále Nuori Johannes, Mladý Jan) napsal Mika Waltari v roce 1951 během tří měsíců od ledna do dubna na svém letním sídle v Laukkoski nedaleko Helsink. Právě toto roční období, časné jaro, kdy je plno sněhu, ale už rychle přibývá světla, měl Mika Waltari vždycky rád a nejen v tomto románu, ale i v mnoha dalších dílech se motiv světla a tmy o bjevuje. Světlo, to je radost, životní jas a optimismus, světlo je krásné, ale pomíjivé, tak jako je krátké a pomíjivé severské léto. Tma, to je dlouhá finská zima, ale je to také zoufalství, život bez naděje, doba, kdy člověk často podléhá nástrahám a pokušením těla ... (více zde)

Další mé dojmy z této knihy jsou napsány zde: http://mcdvojka.blogspot.com/2010/09/temny-andel-finalni-myslenky.html

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...