NO.6

ANIME
Předloha: No.6 (novela)
Autorka předlohy:  Asano, Atsuko
Žánry:  Action, Bishounen, Dystopia, Josei, Novel, Sci-Fi, Thriller

 Mezi hlavníma postavama to od začátku jiskří....:-D

Achjo, já a čas... je to čím dál tím větší potíž si ho najít - obzvlášť při tak šíleném rozvrhu, jako mám tento semestr. Třeba tahle recenze už je zas rozepsaná téměř měsíc, takže její datum ještě dávám na únor.

Ale teď už k No.6. Pokud mám shrnout své pocity z tohoto animováného dílka, jsou velice rozporuplné. Děj se odehrává v postapokalyptickém světě. Kde jsou bohatá území ohraničená zdí a "chráněná" před světem venku.  Jedním takovým územím je i No.6, kde žije Shion. Je  to super chytrý, ale extrémně naivní klučina, který jednoho dne schová ve svém domě uprchlíka jménem Nezumi (zajímavůstkou je, že tohle jméno se může přeložit jako krysa nebo myš). Jenže lidé v No.6 nejsou tak svobodní jak se na první pohled zdá. Shion ví, že tím, že pokud pomůže uprchlíkovi, zničí si svou slibnou kariéru, nevezmou ho na školu atd., ale díky zvědavosti a na první pohled očividné chemii mezi těma dvěma, mu nakonec pomůže.

 Jo jo, "poslouchání" tlukotu srdíčka...to je dnes mezi  kluky v módě :-D

Nezumiho zachrání, ale sám je potrestán. O pár let později už místo plánovaných studií na univerzitě pracuje jako hlídač v parku a natrefí na podivný případ. Jeden člověk tam z ničeho nic zkolaboval a zestárl během pár minut a umřel. Shionovi to jako zvídavému klukovi nedá a zas se dostane do křížku s místní vládou, která vše chce zahladit. Naštěstí se znovu objeví na scéně Nezumi a Shiona zachrání. Oba jsou ale teď zločinci a musí tak utéct ven za hranice No.6.

Před Shionem se tak otevírá absolutně nový svět, kde nic není jako v jeho futuristickém městě. Vládne tu chudoba, nedostatek jídla a lidé tam žijí zhruba na takové úrovni, jak v dnešní době chudinské obyvatelstvo zemí třetího světa. Shion je tady teď ale nucen žít a ze začátku je doslova odkázán na Nezumiho dobrodiní....

Mezi hlavníma postavama to stále jiskří (jo, fanynky shounen-ai si tu opravdu přijdou na své), ale zároveň, čím víc Shion zjišťuje o Nezumim, tím více se ve svém názoru na svět vzájemně liší... Shion věří, že těmto lidem venku za zdí lze pomoci a zároveň zachránit obyvatelstvo No.6 před smrtelnou chorobou. Nezumi má ale jediný cíl. Celé No.6 zničit....

Svět venku za zdí....

No až po sem věřím, že se anime inspirovalo novelou. Cca od 6. dílu už silně pochybuju, že závěr mohla napsat stejná osoba jako začátek. Nejen, že chemie mezi postavama je od té doby šíleně nucená. Příběh nabírá šíleně rychlých obrátek a přestává být logický. Objevuje se tam množství trapných scén - horko těžko překousnutelnou scénu tance při západu slunce pak překoná ještě Nezumiho příšerný zpěv... a korunu tomu nasadí absolutně ubohý konec. Klišé za klišé...včetně těch největších (mám sto chutí to tu napsat, ale přeci jen, nechci případných pár diváků, kteří vydrží až do konce, připravit o poslední "překvapení" :-D).

No.6 má ještě i pár pozitiv (a i pár dalších negativ). Prvním kladným bodem je moc pěkná kresba. Hlavní postavy jsou správně bišíkovatý a na obrázky futuristické budoucnosti je též radost pohledět. Horší je to s animací. Občas se ji to krapet ujíždělo a to hlavně ke konci. Druhou silnou stránkou anime je nádherná hudba. Povedený OP i ED plus hudba na pozadí, která dobře dokresluje děj. Mínusem je ke konci už velice ohraná ústřední melodie související se zápletkou (poslední dobou mám dojem, že ve všech anime, kde postavy zpívají, příběh stojí za houbec).  Ale zpět k dobrým vlastnostem. Musím tu ještě pochválit vedlejší postavy. Jsou i na malém prostoru velice dobře vykreslené - tedy hlavně ty, které potkáváme hned ze začátku. Například Shionova maminka Karan je hodně moc uvěřitelná. Zajímavý pro mě je i třeba Inukashi, klučina (holka?), co žije se psí smečkou. Hlavně ze začátku je uvěřitelná i Shionova kamrádka z dětství Safu...

Prostě je to věčná škoda. Příběh byl velice slibně rozjetý. První dvě nebo tři epizody bych klidně hodnotila na 9/10 v rámci žánru. Potom to tak nějak kleslo do průměru a závěru bych nedala víc jak 3/10.  Byl prostě na samé hranici koukatelnosti, kdy jsem každou druhou scénu posouvala už jen aby byl konec a já si tohle anime mohla odškrtnout. Celkově dávám No.6 takových 5 bodů z 10. Váhala jsem, jestli ne ještě méně, zklamání bylo obrovské, ale zas Nezumi je prostě "k sežrání" a to ani totálně zmršený konec nezmění...:-)

(A protože jsem teď doma a ne na koleji, nemám k dispozici obrázky ze seriálu, musí pro představu zatím posloužit pár vygooglených a zbytek dodám později :-))

Natsume Yuujinchou s1, 2, 3, 4

ANIME
Názvy jednotlivých sérii: Natsume Yuujinchou, Zoku Natsume Yuujinchou,  Natsume Yuujinchou San, Natsume Yuujinchou Shi
Anglický název: Natsume's Book of Friends
Předloha: Natsume Yuujinchou (manga)
Autorka předlohy: Midorikawa, Yuki (příběh i kresba)
Žánry: Drama, Fantasy, Shoujo, Slice of Life, Supernatural

Takashi a Madara v jeho youkai formě

Konečně zas mám čas něco napsat. Tenhle článeček jsem si v duchu připravovala už hodně dlouho, ale prostě ne a ne to hodit na papír. Natsume totiž má pro mne zvláštní kouzlo, které se jen velice těžko vyjadřuje slovy.

 První setkání...

Poměrně živě si vzpomínám na chvíly, kdy jsem Natsumeho viděla poprvé. Bylo to jedno z mých prvních anime a asi první shoujo (tenkrát jsem ani nevěděla, že něco jako tento žánr existuje :-D ) Znala jsem jen bojové anime a pak takové klasiky jako: FF VII, GitS, Cowboy Bebop atd. Moje první reakce tedy byla: Co to je? Youkai? To neznám... Kde jsou souboje? Ježiš, ten kluk je ale slaboch!! Co to je za obludnou kočku?!!  Prostě byl to šok, že existuje i něco, kde neteče krev proudem a hlavní hrdina není super cool týpek s mečem nebo s pistolí :-D Naštěstí, dala jsem tomu šanci a nejen, že jsem se královsky u anime bavila, ale navíc mi Natsume otevřel cestu k poznávání japonských představ o světě, o jejich zvycích a mytologii. Zkrátka díky tomuhle anime jsem objevila úplně nový svět, který mě dodnes fascinuje a chci o něm vědět víc a víc.

 

Natsume není ani typický bišík...prostě takový průměrný kluk...

Natsume není typické shoujo. V mnohém se tomuto žánru vymyká. Například hlavní postava je kluk - což je k vidění v shoujo jen málokdy. A ještě méně se setkáváme s tím, že se příběh nezaměřuje na lásku. Přesně tak. Téma lásky zdaleka není ústřední a objevuje se jen epizodicky a mezi vedlejšíma postavama. O to víc v anime rezonují jiná témata: přátelství, bolest osamění, melancholie světa youkai (pro ty kdo nevědí, jsou to japonští duchové, strašidla, mytologické postavy)...

 Natsume s Knihou přátel a pak jak vrací jméno...

A teď už k ději: anime sleduje příhody (někdy spíš peripetie) kluka jménem Takashi Natsume s youkai. Natsume je totiž široko daleko jediný, kdo tyhle "strašidla" může vidět a co hůř, díky své velké spirituální síle pro ně voní jako ta nejlepší pochoutka. Naprostou většinu času nedělá nic jiného, než že před nimi utíká nebo se schovává. Příběh začíná chvilku poté, co se Natsume přestěhoval ke svým novým pěstounům. Do kraje, kde vyrůstala jeho babička, Reiko Natsume. Takashi při jednom svém útěku omylem osvobodil zapečetěného youkai a světe div se, to strašidlo dokonce znalo právě jeho babičku. Tak nějak začíná první díl, kde Natsume potkává Madaru, silného youkai, který ale má ve zvyku pobíhat po světě v podobě ošklivé tlusté kočky (a díky tomu také získává přezdívku Nyanko Sensei)

Reiko ještě jako studentka se potkává s youkai, v pravo jeden místní Kami (bůžek). 

Dozvídá se od něj, že jeho babička Reiko mohla nejen vidět youkai, ale dokázala i s nimi bojovat. Každý youkai, který s ní prohrál souboj, jí pak musel dát své jméno (tím jí dal neomezenou moc nad ním samým) a tak vznikla Kniha přátel. Reiko ale už dávno umřela avšak Takashi díky Madarovi knihu v její pozůstalosti najde a uzavřou spolu dohodu. Madara ho bude chránit před ostatními youkai a za to po jeho smrti zdědí knihu. 

Takashi je ale jiný než jeho babička. Dá se říct, že je to doslova "dobrák od kosti" a občas přímo "trouba", který neumí myslet na sebe a na zadní vrátka :-D Strašidel, jejichž jméno je v té knize, je mu líto a uvědomuje si, že se knihy dá snadno zneužít. Proto se rozhodne, že bude postupně jména youkai vracet. Jednotlivé díly jsou většinou epizodické a točí se vždy kolem toho, jak Natsume vrací nějakému strašidlu jméno a přitom se odkrývá jeho příběh.

 Natsumeho kámarád a vpravo je exorcista, kterého podezdřívám, že bude Natsumeho příbuzný (ale to je jen moje domněnka).

Některé příběhy jsou smutné, některé jsou úsměvné nebo až přímo srandovní...  V anime většinou dominují témata typu, jak je smutné být sám, jak i youkai potřebují přátele, nebo o tom, že některá strašidla jsou hodná, jiná zlá, ale hlavně lidé je většinou jen nechápou... Youkai v seriálu jsou velice různorodí a každý má svou osobnost. Madara je někdy děsivý, jindy roztomilý, pak zase otravný a někdy vyloženě vtipný - hlavně když si přihne saké :-D. Jeho kumpáni jsou taky takové vtipné postavičky, které pobaví. Někdy se zas v anime vyskytnou youkai, kteří vyloženě budí soucit. Jindy jsou youkai zase i trochu děsiví, ale anime má za úkol hlavně tak říkajíc zahřát na duši, takže strašení tam mnoho není a když, tak většinou to končí dobře.

Seriálem se vine i dějová linka, která vše spojuje. Týká se Natsumeho a toho, jak si zvyká na nový domov. Jak si nachází nové přátele mezi youkai i mezi lidmi. Navíc postupem času poznává další lidi, co mohou vidět youkai a otevírá se další prostor pro příběh. Ne všichni lidi se stejnou schopností jako Takashi jsou stejní jako on. Někteří jsou exorcisti, co youkai nenávidí a tak Takashimu i přes to, že ho youkai občas trápí, nezbývá nic jiného, než je nakonec zachraňovat...

Natsume to ale s youkai pořád nemá lehké...útoky na jeho osobu jsou kvůli Knize na denním pořádku...

Někomu může přijít Natsume jako trochu rozvleklé anime. Děj se obvykle posouvá pomalu a spíše se víc buduje atmosféra, což ovšem já vidím jako pozitivum. První dvě série Natsumeho se převážně zaměřovaly na příběhy jednotlivých youkai, třetí série už více rozvíjí i linku s exorcisty a čtvrtá v tom pokračuje plus navíc přidává i více Takashiho vzpomínek na dobu, než se přestěhoval do města...V každé sérii je čím dál tím více cítit posun k dějovosti a každá série je lepší než ta předchozí... Navíc se dá říci, že tohle dílko má ještě velký potenciál a ještě zdaleka se nevyčerpaly všechny náměty.

Natsumemu prostě musím fandit, i když si uvědomují slabé stránky tohoto počinu. Asi nejvíc mě mrzí, že jen velice málo jsou zmíněny druhy youkai. Pravděpodobně naprostá většina youkai je vymyšlena autorkou a jen se starýma mytologickýma postavama inspirovala. Není to jak v Nurarihyonovi, kde se potkávme s Kappou, Yuki Onnou atd a jsou nám i tak představeni. V Natsumem musím typ youkai hádat... Na druhou stranu musím říct, že co se týče vzhledu, blíží se youkai z Natsumeho starým japonským kresbám více. A třeba zvyky u chrámů, i to, že na každém kroku najdeme oltářík atd. je také asi docela autentické.

 S těmahle exorcistama se Natsume moc nekamarádí... ale ten vlevo je pěkný bišík :-)

Další, co musím vytknout je, že zmínek o osamění někdy až příliš. Stálé omílání toho, jak se dřív Natsume měl špatně, je taky někdy až nevkusně mnoho. Ovšem stále je to v mezích. Anime je celé takové zvláštně melancholické a já osobně z něj cítím závan takové starobylé japonské mentality, kde všichni jsou smíření s tím, že nic netrvá věčně, že vše pomíjí... Japonci se prostě rádi vyžívají v těchto emocích a patosu.

Pochválit musím výtvarnou stránku anime. Kresba se drží stylu mangy plus navíc to vylepšuje. Midorikawa totiž nepatří mezi nejlepší kreslířky a spíš občas dokonce mám pocit, že to, co ona, bych dokázala nakreslit také. Ovšem v anime to krásně uhladili a přitom tam zachovali takovou tu návaznost na starý japonský styl kresby - hlavně co se týče zobrazování youkai. Hudba k anime je také úžasná. Doporučuji jak všechny OP a ED, tak i soundtracky. Čtvrtý OP tedy mírně vybočuje ze stylu, ale když už ho posloucháte cca podeváté, zvyknete si a dokonce opět to ve vás bude evokovat takovou tu úžasně dobrou náladu, jako všechny předchozí OP. Soundracky jsou spíše laděny do takového starého japonského stylu ala přírodní hudba. Jenže přesně na to jsem poslední dobou vyhrazená...takže naprostá spokojenost :-)

 Nyanko Sensei a jeho pitvoření mi vždy zdvihne náladu :-)

Můžu tady o Natsumem básnit ještě hodně dlouho. O jeho kvalitách totiž i svědčí fakt, že jsem za minulý měsíc zkoukla podruhé všechny díly prvních tří sérií a ani na minutu jsem se nenudila. (proto nebyl čas na psaní :-D) Vždy jsem tam našla něco nového, co mi při prvním zhlédnutí uniklo (a to i u třetí série, která běžela asi před třemi měsíci). Zkrátka nemůžu jinak a musím dát všem sériím 10 z 10, i když vím, že je to asi hodně subjektivní hodnocení. Natsume se prostě musí vidět a buď ho budete mít rádi nebo ne.

A na závěr pár mých oblíbených scének :-D