Zobrazují se příspěvky se štítkemJaponština. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJaponština. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 27. listopadu 2010

Lekce japonštiny 4

つき[tcuki] = měsíc

Fráze odchodu a příchodu:
い つ て き ま す 。


Odcházím, ale vrátím se.
i cu te ki ma su




[ittekimasu]


















い つ て ら つ し ゃ い 。
Prosím jdi, ale vrať zpět. 
i cu te ra cu ša i


[itterasshai = itterašai]
















た だ い ま 。




Jsem doma!
ta da i ma






[tadaima]



















お か え り な  さ い


Vítej doma.
o ka  e  ri na sa i



[okaerinasai]









Fráze při jídle:
い た だ き ま す 。


Dobrou chuť. (Děkuji za jídlo-ve smyslu před jídlem)
i ta da ki ma  su



[itadakimasu]

















ご ち そ う さ ま 。


Děkuji za jídlo. (po jídle)
go či so u sa ma



[gočisósama]








Fráze při seznamování:
は  じ め ま し て 。


Těší mě. 
ha dži me ma ši te



[hadžimemašite]
















ど う ぞ
よ ろ し く 。
Rád vás poznávám.
do u zo
jo ro ši ku

[dózo jorošiku]







(Mám učebnici japonštiny pouze v angličtině, takže fráze se nesnadno překládají. Zkusila jsem je nějak napasovat na český podmínky, ale pokud jsem se spletla, dejte mi prosím vědět.)


pondělí 22. listopadu 2010

Lekce japonštiny 3

No a konečně slovíčka. Jsou psané v hiraganě, ale aby tady nechyběl obrázek a já se začala učit už i kanji, přidala jsem zde i jeden kanji znak včetně jeho historického vývoje:

ひ [hi] = slunce, den

Pozdravy atd:
お は よ う 。




Dobré ráno.  - je užíváno mezi přáteli
o ha jo u





[ohajó]
















お は よ う ご ざ い ま す 。 Dobré ráno. (zdvořile) - říkáme to těm, kterým by jsme v češtině vykali
o ha jo u go za i ma su
[ohajó gozaimasu]











こ ん に ち は 。



Dobré odpoledne.
ko n ni či ha




[konničiwa]















こ ん ば ん は 。



Dobrý večer. (tedy nevím, proč je tam místo znaku pro wa znak pro ha, ale opravdu to tam v knížce je)
ko n ba n ha




[konbanwa]















お や す み な さ い


dobrou noc
o ja su mi na sa i


[ojasuminasai]













さ よ う な ら




naschledanou - spíše ve smyslu sbohem, loučíme se na delší dobu, neví se, kdy se zas setkají, pokud vůbec někdy se zas setkají
sa jo u na ra




[sayónara]














あ り が と う




děkuji
a ri ga to u




[arigató]















あ り が と う ご ざ い ま す děkuji (zdvořile)
a ri ga to u go za i ma su
[arigató gozaimasu]











す み ま せ ん




promíňte, je mi líto, omlouvám se
su mi ma se n




[sumimasen]















い い え






ne, vůbec ne
i i  e






[íé]









neděle 21. listopadu 2010

Lekce japonštiny 2

KATAKANA

Použití:
  • slova převzatá (z čínštiny, portugalštiny, holandštiny, dnes převážně z angličtiny)
  • onomatopoia (v japonštině je mnohem více zvukomalebných slov než např. v češtině)
  • telegramy, zdůraznění (katakana se používá tam, kde se v české typografii použije tučné písmo, podtržení nebo kurzíva)
  • cizí místní názvy
  • vědecké názvosloví (zvířata a rostliny)


samohlásky jóon
ア a イ i ウ u エ e オ o ャ ja ュ ju ョ jo

カ ka キ ki ク ku ケ ke コ ko キャ kja キュ kju キョ kjo
サ sa シ ši ス su セ se ソ so シャ ša シュ šu ショ šo
タ ta チ či ツ cu テ te ト to チャ ča チュ ču チョ čo
ナ na ニ ni ヌ nu ネ ne ノ no ニャ nja ニュ nju ニョ njo
ハ ha ヒ hi フ fu ヘ he ホ ho ヒャ hja ヒュ hju ヒョ hjo
マ ma ミ mi ム mu メ me モ mo ミャ mja ミュ mju ミョ mjo
ヤ ja
ユ ju
ヨ jo


ラ ra リ ri ル ru レ re ロ ro リャ rja リュ rju リョ rjo
ワ wa (ヰ) wi
(ヱ) we ヲ wo






ン n


ガ ga ギ gi グ gu ゲ ge ゴ go ギャ gja ギュ gju ギョ gjo
ザ za ジ dži ズ zu ゼ ze ゾ zo ジャ dža ジュ džu ジョ džo
ダ da ヂ (dži) ヅ (zu) デ de ド do ヂャ (dža) ヂュ (džu) ヂョ (džo)
バ ba ビ bi ブ bu ベ be ボ bo ビャ bja ビュ bju ビョ bjo
パ pa ピ pi プ pu ペ pe ポ po ピャ pja ピュ pju ピョ pjo

Vyslovování katakany a kombinace znaků jsou stejné jako u hiragany (v předchozí lekci). S tím rozdílem, že dlouhé samohlásky jsou psány všechny pomocí speciálního znaku ー (pokud se píše slovo od shora dolů, tak se znak ー otočí o 90° tak aby byl svislý).
 カー [kaa = ká] = auto
スキー [sukii = sukí] = lyže

Kombinace znaku ー a dalších znaků je v Japonštině někdy použita pro popsání hlásek, které originálně v Japonštině neexistují.  



Lekce japonštiny 1

Takže kde začít... tohle nebudu dělat jako nějaké lekce v učebnici. Na roli nějaké učitelky se vůbec necítím. Spíš to berte jako moje výpisky.

Japonština používá hlavně tři druhy písma, které se jmenují: hiragana, katakana a kandži. Hiragana a katakana jsou slabičná písma a to znamená, že existuje pro ně omezený počet znaků. 

HIRAGANA

Použití:

  • slova japonského původu pro která neexistují kandži
  • gramatická slova (předpony, přípony, částice, koncovky)
  • knížky pro malé děti (japonské děti se hiraganu učí jako první ze tří japonských písem: hiragana, katakana, kandži)
  • soukromé dopisy
  • furigana (malé znaky hiragany, které v knihách pro začínající čtenáře naznačují výslovnost složitých znaků kandži)
  • okurigana (hiraganový znak následující za kandži).

    samohlásky jóon
    あ a い i う u え e お o (ja) (ju) (jo)

    か ka き ki く ku け ke こ ko きゃ kja きゅ kju きょ kjo
    さ sa し ši す su せ se そ so しゃ ša しゅ šu しょ šo
    た ta ち či つ cu て te と to ちゃ ča ちゅ ču ちょ čo
    な na に ni ぬ nu ね ne の no にゃ nja にゅ nju にょ njo
    は ha ひ hi ふ fu へ he ほ ho ひゃ hja ひゅ hju ひょ hjo
    ま ma み mi む mu め me も mo みゃ mja みゅ mju みょ mjo
    や ja
    ゆ ju
    よ jo, yo
    ら ra り ri る ru れ re ろ ro りゃ rja りゅ rju りょ rjo
    わ wa ゐ wi
    ゑ we を o/wo

    ん n

    が ga ぎ gi ぐ gu げ ge ご go ぎゃ gja ぎゅ gju ぎょ gjo
    ざ za じ dži ず zu ぜ ze ぞ zo じゃ dža じゅ džu じょ džo
    だ da ぢ (dži) づ (zu) で de ど do ぢゃ (dža) ぢゅ (džu) ぢょ (džo)
    ば ba び bi ぶ bu べ be ぼ bo びゃ bja びゅ bju びょ bjo
    ぱ pa ぴ pi ぷ pu ぺ pe ぽ po ぴゃ pja ぴゅ pju ぴょ pjo

    V dolní čáasti tabulky si můžete všimnout, že jsou znaky velice podobné těm výše. Liší se tím, že se k nim akorát přidá určité diakritcké znaménko a tím pádem se dané počáteční písmeno se změkčí. Pro diakritické znaménko v podobě dvou čárek v horním levém rohu:  ゛platí pravidlo:
    k -> g
    s -> z
    t -> d
    h -> b

    Podobně je to třeba se znaky ha a pa. Akorát znaménko je kroužek:  ゜. Takže pravidlo je
    h-> p

    Pak si také všimněte sloupečku se slabikama obsahující i. Pokud k danému znaku přidáme specifický další znak. Stane se nám z i hláska j a vzniknou nám slabiky jako kja, kju, kjo podle toho, jaký ten další znak je. To je uvedeno v těch šedivých sloupečcích.


    Zdvojená písmena
    Aby to nebylo tak jednoduché, jinak se reprezentují i zdvojá písmena.

    Pomocí znaku つ se zapíší zdvojená pp a tt.
     か つた  [katta] = zvítězil

    Zdvojená n se zapíší pomocí znaku pro n ん a původního znaku pro hlásku.
    さんねん [sannen] = 3 roky

    Dlouhé samohlásky
    Dlouhé znění se zapíše tak, že se jakoby ta hláska zdvojí. Takže zapíše se pomocí svého samostatného znaku a k tomu pomocí znaku v příslušné slabice a vyslovují se dlouze.
    á, í, ú
    おばあさん [obaasan = obásan] = babička
    おじいさん [ojiisan = odžísan] = děda
     すじう [suuji = súdži = číslo

    Dlouhé é, tedy ee se zapíše pomocí dvou způsobů.
    Používanější je, když se první e zapíše pomocí znaku pro i:  い a pak se k tomu přídá e-slabičná hiragana, ale jsou slova, kdy je použito znaku pro e え místo い.
    えいが [eega = éga] = film
    Vyjimka: おねえさん [oneesan = onésan] = starší sestra

    Dlouhé ó se častěji zapíše pomocí znaku う, které značí písmeno u. Jsou ale vyjimky, kdy je použit znak pro o お místo う.
    ほうりつ  [too = tó] = deset
    Vyjimka: とお  [too = tó] = deset

    Vypuštěné samohlásky
    Samohlásky i a u jsou občas vypuštěny, když jsou umístěny mezi neznělými souhláskami (k, s, t, p, h) nebo když jsou na konci promluvy a predchází jim neznělá souhláska.
    すきです [s(u)kides(u)] = mám to rád/a

    Lekce japonštiny


    Dnes odpoledne mě napadla bláznivá myšlenka, kterou pravděpodobně nikdy nedotáhnu ani do konce, ale kdo ví. Už třetí měsíc se učím japonsky a defakto jsem uvázla pořád v první lekci. Pořád ne a ne si všechno zapamatovat. Tak mě napadlo, že to, co se budu učit zároveň postnu sem na blog.

    Jinak učím se z učebnice Genki:

    Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...