Top anime 2010

Tak trochu rekapitulace za uplynulým rokem neuškodí a tak jsem se rozhodla zhodnotit, co se mi za minulý rok líbilo. Těžko se mi soudí, co bylo lepší a co horší, většinou to byly absolutně rozdílné žánry, takže na pořadí nekoukejte, zkrátka vše, co zde uvedu stojí podle mého za zkouknutí.

==> Baka to Test to Shoukanjuu <==

Tak tohle anime mě naprosto dostalo. Překvapení po všech stránkách. Ještě nikdy se mi nestalo, abych první epizodu tak moc odsoudila a nakonec anime dala 10 z 10. Přitom ani první epizoda nebyla špatná, když se za ní teď zpětně ohlížím, jen  jsem čekala něco absolutně jiného a musela jsem si přivyknout stylu anime, ale vykrystalizovalo to do podoby jedné z nej anime komedií, co jsem kdy viděla. Naprosto se trefili do mého druhu humoru.

==> Durarara <==
 

Joo tohle anime rozhodně stojí za zmínku. Výborný příběh,zajímavé propletení vztahů mezi postavami, skvělá animace, výborná stylizace kresby a perfektní design postav. Úžasná hudba, jedny z nejlepších OP roku...zkrátka nemám tomuhle anime co vytknout. Těšila jsem se na každý další díl...

==> Shiki <==

Další moje srdcová záležitost a láska na první pohled. Příběh mě ihned zaujal, přečetla jsem si mangu až po poslední přeloženou kapitolu a přesto jsem se na anime vždy těšila, i když jsem věděla, co se tam bude dít. Anime mangu krásně rozpohybovalo, dalo jí barevnější nádech, ale jinak se děje mangy krásně drželo, takže příběh naprosto úžasný. Perfektně vystavěný, propracované charaktery, velice zajímavý neotřelý desing postav, příběh až děsivě realistický v tom, že i lidé dokážou být zrůdy a kam až dokážou zajít... a hlavně o upírech, kteří tu nehrají roli bišíků, co lámou srdce pubertálním holčičkám....prostě nádhera. Takovéhle věci mám ráda.

==> Densetsu no Yuusha no Densetsu <==

Absolutně nechápu, jak tohle anime mohli lidi tolik podcenit. Podle mého patří mezi to nejlepší, co se tento rok vyskytlo a mezi nejlepší fantazy příběhy vůbec. Tak výborně propracovaný příběh, tak chytlavé charaktery postav, taková propletenost děje, takové absence absolutního zla/dobra...to se jen tak nevidí...prostě perfektní záležitost. Tohle anime, jako jedno z mála, dokázalo, že jsem si hrábla až na dno svých emocí a bála se o postavy jako kdyby byly živé...Doufám, že bude druhá sezóna, nebo se aspoň na internetu konečně objeví přeložené novely do angličtiny. Strašně ráda bych si je přečetla.

Tyhle čtyři věci vám doporučuju bez výhrad. Byla jsem z nich nadšená. Dalších pár ale určitě taky stojí za zmínku.

==> Saraiya Goyou <==

To je taková popelka mezi anime. Rozhodně není pro každého, hodně lidí odradí stylem kresby, pro někoho může být děj moc rozvleklý, ovšem já mu nemám co vytknout. Líbil se mi příběh, líbily se mi postavy, kresba je rozhodne zajímavá a dává anime tu správnou atmosféru. Tenhle počin mě prostě dostal a velice ráda bych si přečetla i originální předlohu.

==> Rainbow <==

Prvních asi 13 dílů anime jsem naprosto hltala a byla z nich absolutně nadšená. Tak temnou a krutou záležitost, co vám ždíme emoce v každém dílu, jen tak v anime neuvidíte. Ovšem mělo to v půlce skončit...pak se to tak nějak stává rozvleklejší...emoce už víc ždímat nejdou...a konec...ehm...mám velice smíšené pocity... přesto kvůli absolutnímu nadšení z první poloviny musím tohle anime též zmínit.

==> Kuragehime <==

Naprosté překvapení roku. Původně jsem tohle dílko ani nechtěla sledovat, slaďáků pro holčičky už mám plné zuby. Jenže tohle je jiné...je to Josei (pro dospělejší holčičky :-D ) a vyloženě si dělá ze všeho srandu a nejvíc ze samotných otaku-holek. Zkrátka v těch střeštěných otaku amars se úplně vidím a Kuranosuke kandiduje u mě na nejvíc sexy chlapa roku i přes to, že v 90% je v ženských šatech.  Královsky jsem se bavila...jen nebýt toho uspěchaného a divného konce...Ze začátku to mangu sledovalo věrně a pak to až nesmyslně vše urychlilo...škoda, škoda....ale doufám, že ve druhé sezóně vše napraví.

==> Bakuman <==

Od léta čtu mangu a na anime jsem se těšila. Adaptace je to velice povedená, drží se stylu kresby, barevnost se taky hodí, kvalita animace je též dobrá, příběh mangy sleduje věrně.  Jediné, co tomu můžu vytknout je hudba a jeden z nejotravnějších OP vůbec. Každopádně anime ještě neskončilo, takže celově soudit zatím nemůžu.

Mother Keeper

MANGA
Autorka: Sorano, Kairi
Žánry: Action, Shounen, Sci-Fi

 Ricalna

Když jsem včera básnila o Monochrome Factor, tak jsem si uvědomila, že už velice dlouho si chci přečíst i mangu Mother Keeper. Do včerejška jsem totiž neměla tušení, že i tohle dílko stvořila Kairi Sorano, takže jsem to dala jen na svůj seznam "mám v plánu si přečíst" a už jsem na tu mangu nesáhla.   

Dneska jsem to v rámci svého "vyhýbání se učení" otevřela a už jsem to nezavřela, dokud jsem nedočetla poslední přeloženou kapitolu :-D Zatím jich ale není moc, jen 21, ale zas je to měsíčně vycházející manga, takže kapitoly jsou delší než ty tradyční cca 18ti stránkové.

Narozdíl od Monochrome Factor není hlavní zápletka a svět, kde se manga odehrává moc originální. To, co je v této manze, se vyskytlo jinde snad v tisíci variacích. Jedná se o postapolyptický svět, kde lidí žijí v gethech, mají problémy sehanat dostatek jídla a pitné vody a vládne tam téměř bezpráví. Tohle všechno platí všude kromě Edenu. Města, které chrání obří kopule a řídí ho centrální počítač. Tam lidé žijí v blahobytu a v míru, ale to se samozřejmě těm, co žijí venku nelíbí. 

Ricalna a Syal

Na Eden se tedy snaží z různých důvodů zaútočit hned několik teroristických skupin. V jedné je i Ricalna,

mladý rebel, který má výborné vlohy k boji. Je to sirotek a žije v gethu jen se svou malou sestřičkou Rennou, která ho nade vše zbožňuje. Jednoho dne se ale Ricalna zůčastní akce, při kreré mají vyřadit řídící jednotku Edenu. Jenže je to past a dokonce je to past přímo určená pro něj. Byl totiž vytipován jako kandidát na Mother Keepera a je proto zabit. 

Ovšem tohle je pouze začátek. Je jasné, že Ricalna je oživen. Tedy přesněji, je z něj udělán cyborg, který má mechanické tělo, ale lidský mozek. A tak najednou rebel,  který chtěl celé město zničit je donucen město chránit a přesněji chránit hlavní řídící jednotku - proto Mother Keeper. Ricalna samozřejmě protestuje, ale do jeho mozku byly implantovány mechanismy, že obyvatele Edenu nemůže prostě zranit i kdyby chtěl. Jeho tělo ho prostě neposlechne. 

Ricalna se i přesto snaží vzdorovat a nebojovat proti teroristům z getha. Jenže postupem času mění názor. Přemýšlí, proč vlastně se vydal do boje proti Edenu a co vlastně chce. Důležitou roli v jeho rozhodování hraje i jeho sestra. Ricalna byl totiž mrtvý 10 let a mezi tím se z jeho sestry stala zapálená bojovnice, která je plná nenávisti vůdči Edenu a chce ho zničit za každou cenu. Eden a vše v něm nenávidí tak moc, že si ani nevšimne, že vlastně bojuje Ricalnou, který sice prodělal nějaké změny ve vzhledu, přesto je ale k poznání. A do toho všeho se na obzoru objeví nový nepřítel. Teroristická skupina, která nezná žádné slitování a vraždí i malé děti...

Kolegové z Edenu

Zatím se v těch 21 kapitolách moc děj nestihl rozvést. Ovšem musím pochválit postavy. Hlavně ty vedlejší. Na jejich motivace jsem hodně zvědavá. Zajímavé je sledovat, jak Ricalna postupně přichází na chuť svým spolupracovníkům v Edenu, mezi nima vyniká hlavně holčina, jménem Syal, která je taky cyborg. Další ještě výraznější postava je jeho stvořitelka. Vědkyně, plná rozmarů, věčně zlostná a přitom asi v jádru docela dobrák. Hodně zajímavý je i vůdce teroristické skupiny, jejíž členem kdysy dávno Ricalna byl... Charaktery postav jsou tady velice dobře načrtnuté a i uvěřitelné...Zkrátka tahle manga mě chytla. Ne sice tolik, jako Monochrome Factor, ale přesto chytla.

Souboje jsou nakreslené výborně - teď jsem si toho všímala a prostě nemám jim co vytknout. Děj běží svižně. Nikde to nevázne na nudných vysvětlujících řečech atd. Vždy je to prokládáno nějakým tím zvratem atd. Co se týče postav, tak tu mám jedinou připomínku. Některé mohli být nakreslené trochu víc rozdílně. Malinko jsem se ze začátku ztrácela. Jinak ale jsou nakresleny moc pěkně. Nad Ricalnem slintám i když to ani není typický bišík. Má zkrátka v sobě zas ten těžko popsatelnou jiskru, co mě vždy zaujme...ale tady v této manze ani kluci nepřijdou zkrátka. Holky/ženy jsou tam nakresleny taky povedeně a protože to je shounen, tak se tam občas objeví i nějaký den pohled ze spodu na nohy doktorky jen v minisukni. Jindy se jí zas podíváme do výstřihu atd. Noo kdybych nevěděla, že tohle kreslila ženská, tak to nepoznám. 

Přesto dojmy z mangy jsou výborné. Opravdu povedené. Škoda jen, že samotná hlavní zápletka není moc originální. Manze zatím dávám 8 z 10 a uvidím, kam se děj bude ubírat dál.

Monochrome Factor

MANGA
Autorka: Sorano, Kairi
Žánry: Action, Supernatural

 Shirogane a Akira

Tahle manga je teď můj nejnovší objev. Narazila jsem na ni čistě náhodou. Prohrabávala jsem se galeriema obrázků a na první pohled mě dostali nakreslení bišíci. A jakmile jsem zjistila, že je to z akční mangy, bylo rozhodnuto a prostě musela jsem to začít číst.

Monochrome Factor je manga, která patří mezi ty originálnější. Minimálně v tom, že má svůj vlastní a poměrně propracovaný svět. Základní myšlenka myšlenka o tom, že kromě našeho světa existuje i svět stínů není nic nového. Ale autorka si s ní poradila velice povedeně a po svém. Takže představte si, že ke každé bytosti v našem světě musí existovat i jeho stín, který je ve stínovém světě. Když se stín stratí, stratí se i bytost atd. Vše zkrátka existuje v párech a mezi světy musí být rovnováha. O rovnováhu se mají postarat dva králové. Král světla a král stínů. Tito králové mají své zástupce - opět každý jednoho. Takže už jsme na 4 osobách. A tito čtyři si každý může vytvořit 5 pomocníků z lidí. Ale ne z kohokoli, jen z lidí, kteří obsahují speciální esenci a to buď pro světlo nebo pro tmu. Takže je jasné, že najít si takového pomocníka není jednoduché a je to i riskantní...jenže někdy se riskovat zkrátka musí....

Hlavní postavou je tu Akira, namachrovaný a rádoby cool záškolák a rváč, který jednoho dne potká zvláštního týpka v klobouku a s lenonovskýma brejličkama jménem Shirogane. Ten mu sdělí, že nutně potřebuje jeho pomoc při udržení rovnováhy mezi naším světem a světem stínů. Jenže Akira mu nevěří a tak se napůl svou vinou ocitá uprostřed boje, mezi stínovýma příšerama, které se trhlinou dostali do našeho světa. A co hůř, z ničeho nic je on vtažen do světa stínů a stratí se mu stín. Shirogane je tedy nucen jednat a změnit Akiru na svého pomocníka. Jinak by Akira neměl šanci přežít. Stane se z něj speciální stvoření ze světa stínů jménem Shin (jeho protějšek ze světa světla je Rei). Tyto stvoření nemají stín a lidským okem normálně viditelné nejsou. Tedy do chvíle, dokud si neopatří nějakou náhražku stínu... a zkuste hádat co bude Akirovou náhražkou stínu aby mohl chodit do školy? No samozřejmě nikdo jiný než Shirogane :-D

Postupně se dozvídáme, že Shirogane byl král světa stínů, jenže jeho zástupce, Homurabi, ho zradil a pokusil se ho zabít a tak Shirogane byl nucen uprchnout to našeho světa nemůže zpět. Tím vším a ještě dalšími událostmi, se narušila právě rovnováha mezi světy, vznikají trhliny a jimi se stíny začaly drát do lidského světa...prostě katastrofa je na spadnutí... :-D

 Ten v pravo je Homurabi

Akira a Shirogane ze začátku chtějí bojovat sami, ale díky souhře náhod se k nim připojí Aya. Třídní šprtka a moralistka, ale překvapivě i výborná bojovnice s mečem, respektive později se dvěma měči. A protože Akirův nejlepší kámoš Kengo, škemrá jak pejsánek, aby ho taky přibrali do party, že nechce přijít o srandu, vezmou ho též. No a poslední člen téhle podivné party je Kou, trochu záhadný Akirův a Kengův kamarád z dětství, který je nejdrsnější bojovník, co znají a taky nenapravitelný sukničkář...:-D

Kou a ještě jednou Kou...:-)

Přemýšlím do jaké míry mám spoilerovat a do jaké ne. Noo asi nebudu. Nechci vás připravit o poměrně zajímavá rozuzlení....Jediné, co jsem zvládla dopředu odtušit bylo, proč vlastně Shirogane potřebuje Akiru. Zbytek jako kdo je Kou, jak dopadnou souboje atd. jsem odhadnout moc nedokázala.

Tahle povedená partička totiž bojuje jak proti stvůrám ze světa stínů vnikajícím do světa lídí, tak i proti Shinům - poskokům Homurabiho, tak i proti lidem, kteří jsou posedlí stínama. Bitev se účastní třeba i více lidí. Málokdy je to jeden na jednoho. Pak proti sobě nečekaně bojují i lidi do kterých bych to ze začátku neřekla. Prostě zvraty tu jsou, to se musí nechat. I když se manga blíží ke konci a víc jak 10 kapitol navíc už jí nedávám, pořád je tam spousta věcí nevyřešených. Spousta motivacích neodkrytých...ale zase hodně věcí už řečeno bylo a jsem mile překvapená, jak dobře některé charaktery autorka vykreslila a i jejich motivace. Prostě nic není jen černé a bílé a nikdo není bez viny.

Nanaya - poskok Homurabiho

Musím pochválit i autorčin smysl pro humor. Naprosto mi sednul a hodněkrát jsem měla co dělat abych nevyprskla smíchy. Nejvíc vtipných situací způsobí asi Shirogane, který je povahou tajnůstkář a tsunderák a ještě k tomu jaksi víc inklinuje k Akirovi...jaj jsem zapomněla zmínit. Tahle série je malilinko shounen-ai. Pánové ale, nebojte se, není to nic, co by bylo do očí... neznalci žánru to jiskření mezi klukama možná ani nepostřehnou. Jsou tam jen náznaky, které se ale v pohodě dají i vyložit i jen jako projev kamarádství a to doslova. Nejvíc shounen-ai scénky jsou, jak se Akira opírá zády o Kengovy záda (ano čtete dobře...z obou stran jsou záda) a kluci si "chlapsky" říkají, jak se navzájem budou krýt :-D

Tahle manga asi není dokonalá, ale já v tuhle chvíly jaksi nemůžu přijít na nic, co bych jí mohla vytknout. Jsem z ní nadšená, natěšená na to, jaký bude konec a doslova se sžívám s jednotlivými charaktery, kterým též nemám co vytknout. No časem možná si najdu nějakou chybičku, teď jsem ještě v tom takovém opojením zvaném "láska na první pohled" :-D Každopádně dávám manze 9 z 10 a to jen proto, že nevím, jak to zkončí. Jestli bude i dobrý závěr, nebudu se rozpakovat dát i desítku.

Akční manga od ženských autorek

Už hodně dlouho přemýšlím nad tím, proč je tak málo akčních mang, které dělaly ženské. Neříkejte mi, že já jsem jediná holka, která preferuje akční věci před slaďákama (tedy poslední dobou jsem si i přečetla pár slaďáků kvůli pěkným bišíkům a mám slabost pro BL, ale co se týče zábavnosti a čistého potěšení z příběhu, rozhodně preferuju akční věci). Každopádně po včerejšku už znám minimálně tři výborné ženské autorky, které dělají skvělou akční mangu. První je: KAMIJYO Akimine, autorka mang jako Code Breaker a Samurai Deeper Kyo, pak další, co jsem poznala je KATOU Kazue, která napsala Ao no Exorcist a teď právě jsem objevila jako třetí SORANO Kairi, autorka mang jako Monochrome Factor a Mother Keeper.

Ao no Exorcist

Ze začátku nezjišťuju jestli to psala ženská nebo chlap. Je mi to jedno, hlavně, že je dobrý děj. Jenže čím víc sleduju postavy a rozplývám se nad bišíkama, tak je mi jasnější, že tohle zkrátka chlap nakreslit nemohl nebo zkrátka musí být gay. Nejen, že ti bišíci jsou pěkní na pohled (pěknýho bišíka podle mě umí nakreslit i normální mužský mangaka), ale  v těhlech mangách, jsou bišíci zkrátka něco víc, co ani není tak vidět, jako spíš cítit. Je prostě očividné, že i samy autorky si užívaly jejich kreslení. Když nad tím přemýšlím, asi to bude hodně oblečením. Je vidět, že si s nima vyhrály a design postav propracovávaly do detailů. A teď pozor. To platí i pro ženské postavy manze. Hlavně Kamijo Akime si ráda hraje s oblečením a dokonce jako jedna z mála mangak své postavy občas i převlékne do něčeho jiného než školní uniformy.

Code Breaker

Co se týče příběhu, tak už tak jasné rozdíly mezi tím, jestli to psal chlap nebo ženská nevidím. Dřív jsem si myslela, že ženské málokdy umí být vtipné takovým tím klučičím způsobem. Není to pravda. Tyhle mangaky umí dělat skvělé vtipy. Dokonce můžu říct, že všechny jejich série, co jsem dosud četla, obsahovaly humor a přesně tak akorát, aby pobavil, ale zároveň aby byl takový nenucený. Souboje jsou též velice dobře zvládnuté a je jich dostatek. Prozradit je můžou akorát trochu ženské hrdinky. Zatím jsem v jejich mangách neviděla žádnou takovou tu pasivní holčinu, co by jen čekala až ji někdo zachrání. Vždy je tam holka akční, zapojuje se do boje a není slabá, i když třeba tak na první pohled vypadá (V Ao no Exorcist mi chvíly trvalo než jsem poznala, že ty holky nejsou bačkory). Ovšem, takovéhle hrdinky se občas najdou i v mangách, které napsali jejich mužské protějšky. Co se týče nějaké té romantiky...tak díkybohu žádná manga, co jsem zatím  od nich četla, ji neobsahovala. Slaďáků mám už plné zuby. Tedy prý obsažená je v Samurai Deeper Kyo, ale z toho zatím mám přečteno jen pár kapitol a na cukrování to ještě dlouho nevypadá :-D

 Monochrome Factor

Když  to shrnu kolem a kolem. Tyhle holky se plnohodnotně vyrovnají svým mužským protějškům. Jejich mangám nic nechybí a není to jen mé zdání. Podle ohlasů na internetu a hodnocení v databázích jsou jejich díla hodně populární a řadí se lepšího průměru - většinou kolem známky 8 z 10. Nechci vám ale tady tvrdit, že všechny ženy-mangaky jsou stejně dobré v akčním žánru jako ony. Netvrdím ani, že se všem tyto doporučené mangy budou líbit. Každý má trochu jiný vkus, ale já tyhle mangaky prostě obdivuju.  Ukázaly mi, že nejsem na tom světě jediná holka, co má ráda souboje atd. a něco takového, jako dělají ony, bych chtěla taky jednou umět vytvořit...no na 99,999% se mi tohle přání nikdy nesplní :-D...ale prostě je to jeden z mých snů :-)

Takže, když mluvím za sebe, musím vám všechny tři plně doporučit. Jejich díla totiž rozhodně přesahují bežný průměr a já si jejich čtení doslova užívala :-)

Pozn.
O Akimine Kamijyo se občas mluví jako o muži, ale to jen vždy, když v databázích není uvedeno pohlaví. Přesto asi nejvíc věřím stránkám Baka-Uptadates Manga, kde nejen že je uvedeno, že je ženská, ale taky je tam poznámka, že byla asistentkou slavné TAKAHASHI Rumiko, autorky shounen sérií jako InuYasha, Urusei Yatsura nebo třeba Ranma ½ (tuhle mangu/anime sice absolutně nesnáším, ale to nic nemění na tom, že svého času to byla hodně populární záležitost). Každpádně myslím si, že tyhle infromace budou pravdivé, vliv Rumiko na Kamijyo je opravdu jejích mangách cítit.

Proč tu ale nebásním i o Rumiko i když je to autorka shounen? No důvodů je víc. Za prvé je hodně citelné, že tahle ženská už patří do jiné, starší, generace. Pohledem na svět, stylem kresby, názorama...  A za druhé. V jejích sériich je na mě až moc velké množství romantky. Takže třeba ještě InuYashu jsem zvládla sledovat. Zvládla jsem prečíst mangu zhruba od poloviny děje až do konce, páč jsem chtěla vědět jak to dopadne ještě dřív než vyšel závěr anime. Ale prostě rozhodně se nad ní nerozplývám. Je tam víc kecání a cukrování než pořádných bitev :-D